
Znáte tu teorii, že na jednom konci planety motýl mávne křídly a to způsobí řetězovou reakci tak dlouhou a velkou, že na druhém konci planety začne tornádo?
Veřím, že takhle to funguje i v životě každého z nás. Určitě jste se někdy dostali do situace, která se zdála bezvýchodná, přepadly vás nemoci, které se zdály bez příčiny, nebo jste se jen necítili být sami sebou ve svém životě. A někdy opravdu stačí změnit jednu malou věc a všechno ostatní se dominovým efektem pohne taky.
Já jsem se také cítila tak nějak šejdrem, pořád nemoci za sebou, únava a nespavost, špatná nálada.... a rozhodla jsem se změnit stravu. Pro mě něco nevídaného, po fungování na chlebu, másle, sýru a vínu jsem se rozhodla vypustit lepek, mléko, cukr a maso. Maso a cukr jsem zvládla (první týden jsem si ale dala 2x tatarák, abych zahnala tu příšernou chuť na steak, druhý týden už chuť nebyla a maso je v pohodě vyřazeno), na cukru jsem nikdy nejela, takže to také problém nebyl, občas mě přepadne chuť, ale je to jen pokles hladiny cukru v krvi a to se dá vyladit ovocem. Mléko do kafe si odpustit nedokážu a občas nějaký ten sýr také zhřeším (ze začátku jednou denně, teď si třeba dva dny ani nevzpomenu). A lepek... První den na rýžovém chlebíčku jsem prostě nedala a dodnes aspoň jednou denně krajíc chleba nebo rohlík musím mít, s máslem. Ale protože nejím šunky, sýry, salámy, už ani moc nemám k čemu to pečivo jíst a chybí mi čím dál míň. Co tedy zbývá? Čerstvá nebo minimálně uvařená zelenina a ovoce. K tomu různé kukuřičné, rýžové, ovesné, pohankové, jáhlové, žitné produkty (eliminuji hlavně pšenici) - chlebíčky, cornflakes, křupky - a bramborové věci. Víno jsem sama nějak plsychicky začala cítit, že mi nedělá dobře, čili ani s ním nebyl problém. Koupila jsem si láhev calvasodu ;-) V podstatě jde o tzv. odkyselovací dietu, kdo chce, vygoogluje :-)
Nebojte se udělat něco jinak. Klidně něco, co vůbec nesouvisí z vaším problémem. Minimálně na chvíli soustředíte pozornost na něco jiného a získáte nadhled. A často uvolníte blok a věci k vám přijdou samy. Ke mně také přišly ;-)
Dětičky jsou moc fajn a rostou do krásy a chytrosti! Hata spřádá fantastické strašidelné příběhy a pohádky, zajímá ji vše kolem smrti a mrtvol a pohřbívání... Ahmedík sice pořád pořádně nemluví, ale už umí asi 6 dopravních prostředků, pupu - pití, pupupu - ponožky a tak podobně, ale to pořád nepovažuji za mluvení. Rozumí však všemu a to dokonce až moc ;-) Zkouší, kam až sahá rodičovská trpělivost.