Hmyz

Nikdy se nestěhujte na ves, máte-li panickou hrůzu z hmyzu.

Budete se s ním potkávat na každém kroku. A to nemluvím ani o mravencích, kteří chodí na cukr, ani o molech, kteří bydlí v mouce. Ty se dají celkem snadno vymýtit. Mluvím o havěti všech možných podob, tvarů, velikostí a schopností. Od miniaturních brouků padajících ze vzduchu a minimušek, které ani nevnímáte, po mouchy, můry, komáry, škvory a střevlíky, kteří se zabydlí v každé škvíře, kterou chvíli neuklidíte, a také pavouky obsazujících všechno od koutů po poličky a krabice.

Je to v  podstatě prohraný boj a musíte se smířit, že si pořád budete připadat jako ta nejhorší matka na světě, jejíž dítě sdílí hračky se škvory a jídlo s mouchami (radši nedomýšlím, na čem ty mouchy předtím seděly!). V jednom domě totiž nemůže žít malé dítě a nepřetržitě rozprášený repelent a odpuzovač.

Dalším stupněm, s kterým se musíte smířit je, že se z vás stane zabiják. První dny všechny pavoučky a broučky poslušně nosíte ven (pavouci přece nosí štěstí!), ale po týdnu vás to nahánění a běhání s lopatkou na smetí přestane bavit. Začne to nenápadně. Nejdřív spláchnete malého pavoučka do umyvadla - byl přece jenom takový malý. Pak zamáčknete malého brouka mopem při vytírání - nechce se vám ohýbat. Pak nevyndáte dítěti z ruky střevlíka, kterému je zrovna trhaná hlava - ať se dítě zabaví. Po čase vidíte sami sebe, jak nemilosrdně potíráte veškerý hmyz od 5 mm do 5 cm smetákem, plácačkou, novinami, nohou. Ještě jsem se nedostala do nejvyššího stupně. Smrt vlastní rukou.

Má to ale i kladné stránky. Když jdete na procházku, potkáte šest druhů motýlů, u rybníka tři druhy vážek, ještěrky, ptáčky včetně velkých dravců a všechna tato zvířata můžete také nalákat do své zahrady vysázením správných keřů a rostlin, vystavěním krmítek.