aneb jak se panelákoví Pražáci přestěhovali na venkov a žena se pokoušela nezbláznit na mateřské
Tento blog píšu v první řadě pro sebe jako jakousi terapii a deník pro mé děti, a také pro své přátele, aby věděli, co je u nás nového. Jestliže vás baví moje nicotné zážitky a úvahy, buďte srdečně vítáni!
Tak jsem si malovala, jak se bude v novém domě, krásném a čistém, udržovat za pomoci moderních domácích pomocníků pořádek. Po čtyřech dnech toho ale už mám plné zuby. číst dál